DeMenTe

Demence je závažná mozková choroba zapříčiněná 

degenerativními změnami v mozkové tkáni. Jejich podstatou jsou poté rozličné chorobné procesy a poškození, jako jsou Alzheimerova a Huntingtonova choroba, frontotemporální demence, či vzácná Creutzfeldt-Jakobova nemoc. Většina forem demence postihuje jedince nad 60 let, nicméně v 19. století byla demence poměrně častá i mezi 30, 40 lety - nejobvykleji se jednalo o, dnes již vzácnou, progresivní paralýzu, tj. parenchymatózní syfilis. Ale i dnes je předčasná demence poměrně častý jev (AIDS dementia complex, mozkové nádory, různorodé heredopatie, atd.) http://cs.wikipedia.org/wiki/Demence



Čechů s demencí strmě přibývá. Náklady na ně ročně vyjdou na 39 miliard 
V České republice žilo loni 143 tisíc lidí trpících demencí. Se stárnutím populace rychle přibývají další a do konce letošního roku by nemocných mohlo být 154 tisíc. Náklady spojené s demencí odhaduje Česká alzheimerovská společnost na 39 miliard korun ročně. Česko přitom stále nepřijalo žádný plán boje proti této chorobě.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/demence-v-ceske-republice-0hm-/domaci.aspx?c=A141210_102336_domaci_zt

"Demence není jen porucha paměti"
O demencích a jejich prvních příznacích.

Prim.MUDr.Jiří Konrád, Psychogeriatrické odd. PN Havl.Brod



K poměrně častým obavám starších lidí patří strach z Alzheimerovy nemoci. Všeobecně známé jsou například osudy bývalého amerického presidenta Ronalda Reagana, hollywoodské herečky Rity Hayworthové nebo českého herce a režiséra Jiřího Císlera, kteří trpěli Alzheimerovou nemocí a zemřeli na ni. Obavy jsou oprávněné, Alzheimerova nemoc a demence vůbec jsou nemocemi stáří a jejich výskyt se zvyšujícím se věkem stoupá. Na druhé straně značná část lidí není o existenci demencí informována nebo ji podceňuje. To se týká i některých lékařů. V souvislosti se zapomínáním se často hovoří o „skleróze“, o tom, že je někdo na stará kolena „senilní“ a podobně. V části společnosti je rozšířená velká tolerance k zapomínání a poruchám paměti u osob vyššího věku. příbuzní někdy hodnotí zapomínání svých starších blízkých slovy - „No zapomíná, ale tak přiměřeně věku…“ - nebo - „To víte, babičce už je 80, tak sem tam něco zapomene, ale to je tak k věku myslím v normě…“ Takové úvahy souvisí i s předsudky a podceňováním starých lidí jejich mladšími souputníky a jakýmsi apriori předpokladem, že „staršímu člověku už to tak nemyslí“. http://www.plhb.cz/content/demence-neni-jen-porucha-pameti

Alzheimerova nemoc a jiné příčiny demence
Jaké jsou příčiny AN?

Vědci si stále nejsou jisti příčinami AN. Rizikovými faktory jsou věk a rodinné dispozice. V poslední době výzkum ukázal, že AN u starších lidí (bez rodinného výskytu nemoci) se vyskytuje zároveň se změnami na 19. chromozomu. U lidí, kteří onemocní ve věku kolem 30 a 40 let (to je většinou spojeno s rodinným výskytem nemoci), souvisí AN nejspíše se změnami na 1., 14. a 21. chromozomu. Výzkumní pracovníci a lékaři docházejí k názoru, že AN je komplikované onemocnění způsobené různými faktory.
http://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/co-je-demence/


Demence představuje vážné duševní onemocnění vznikající až 
po ukončení rozvoje kognitivních funkcí (tj. po druhém roce života). Procento nemocných narůstá s věkem, v 65 letech trpí demencí 5 % populace. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Demence

Křováci (San, Sho, Basarwa, Kung nebo Khwe) jsou původní obyvatelé jižní Afriky, osídlují většinu oblastí Zimbabwe, Lesotha, Mozambiku, Svazijska, Botswany, Namibie a Angoly.
V minulosti obývali celou jižní polovinu Afriky, jak o tom svědčí dochované skalní rytiny a kresby. Byli však zatlačeni bantuskými kmeny a později i bělochy do nejpustších oblastí Namibie a Botswany. Původně byli lovci-sběrači částí khoisanské jazykové skupiny.
Od střední doby kamenné žijí dosud téměř nezměněným způsobem života, který je na velmi nízké civilizační úrovni (neustále putují krajinou a sbírají rostlinné hlízy, hmyz, larvy, červy a měkkýše). V důsledku vládou ustanovené modernizace programů i zvýšenému riziku lovu a sběračského životního stylu byli během 90.let nuceni přejít k chovu.
V první polovině 19. stol. Evropané v Africe obvykle považovali Křováky za nejnižší formu člověka, často je přirovnávali k orangutanům a existuje dokonce příběh o tom, že holandští osadníci v Jižní Africe jednoho Křováka zastřelili a jedli jeho maso, protože ho považovali za lovnou zvěř, a ne za člověka.[1]
Dnes žije Křováků asi 50 000. Byli také najímáni armádami, neboť se dokáží přizpůsobit měnícím se přírodním podmínkám (obývají totiž krajinu, kde je v noci zima, ve dne horko a stále tam vane vítr) a sami si najdou potravu. Mluví různými jazyky, z nichž všechny zahrnují „mlaskavé“ zvuky, zastoupeny písemnými symboly, jako je ! nebo /.

Keř, zdrobněle také keřík, je dřevnatá rostlina, jejíž hlavní odlišností od stromu je absence hlavního kmene, typicky nízko nad zemí se keře rozdělují do mnoha větví. Keře bývají nižší než stromy a vyšší než trávy a byliny.
Keře mají nezastupitelné místo v krajině a jsou nezbytné pro mnoho živočichů. Vývojem došlo k adaptaci mnoha živočichů na původní druhy keřů, proto je nutné používat i původní druhy keřů pro výsadby v krajině a zahradách pro zachování biodiverzity.
Větší skupina keřů se označuje jako křoví.

Keře jsou často používány v parcích, kde bývají používány jako solitéry, k oddělení prostor nebo sestříhávány do různých tvarů v živých plotech. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ke%C5%99